Penzijní fondy nedokáží vydělat ani na inflaci
Dne 16.5.2014 vyšel v deníku E15 se stejným titulkem článek zachycující skutečnost v penzijních fondech. Zpráva je natolik významná z jednoho důvodu, dotýká se téměř poloviny populace v ČR. Ke konci roku 2013 si přes penzijní fondy spořilo celkem 4 961 201 účastníků a z toho 4 870 174 je ve transformovaných penzijních fondech – staré penzijní připojištění.
Klienti transformovaných fondů mají ze zákona garantováno nezáporné zhodnocení, které, jak se dnes ukazuje není příliš velkou výhodou. Za každou garanci se platí a účastníci transformovaných fondů platí cenu v podobě nízkých výnosů. Dnes lze uzavřít již pouze Doplňkové penzijní spoření, kde žádná garance není, ale je možné si zvolit vlastní investiční strategii.
Vážnost celé situace ještě dokresluje skutečnost, že s dnešní průměrnou úložkou 568 Kč je ve všech penzijních fondech přibližně 282 mld. Kč a roční státní výdaje na starobní důchody jsou ve výši 302 mld. Kč. To znamená, že pokud bychom měli být odkázáni v penzi pouze na své úspory z penzijních fondů, tak nám peníze v průměru vystačí stěží na 12 měsíců. Zbývajících 19 let průměrně strávených v důchodu budeme muset nějak vydržet.
Proč jsou výnosy penzijních fondů tak nízké?
Díky poskytované garanci nezáporného zhodnocení jsou fondy nuceny hospodařit s penězi účastníků velmi konzervativně. Jejich portfolio se skládá z převážné části dluhopisů (87 % k 31. 12. 2013), částečně z termínovaných vkladů a prostředků na účtech. Pouze v objemu 1,6 % byly v portfoliu penzijních fondů zastoupeny akcie. Ovšem jedině akcie jsou schopné efektivně reagovat na vývoj inflace a mohou inflaci svým výnosem dlouhodobě překonávat. Konzervativní cenné papíry jako jsou české státní dluhopisy, které nabízejí fixní výnos, tuto vlastnost nemají. V dobách vyšší inflace se potom stává, že výnosy konzervativního portfolia zaostávají a investice je vlivem inflace znehodnocena. Jediným reálným výnosem se potom stává státní příspěvek, který je dnes vyplácen v maximální výši 230 Kč při měsíčním vkladu účastníka ve výši 1 000 Kč.
Jak tuhle situaci dlouhodobě řešit?
Pokud jste účastníky transformovaného penzijního fondu a je Vám méně než 50 let, tak je zde velice vážný důvod zamyslet se nad strategií dalšího spoření. S prodlužující délkou spoření je více důležitý výnos penzijních fondů naopak u kratší doby spoření je více důležitý státní příspěvek.
Pouhou změnou investiční strategie (přechod z transformovaného fondu do účastnického fondu v rámci III. pilíře penzijní reformy) je možné při měsíčním vkladu 500 Kč získat za 20 let o 30 % více (o 71 000 Kč, počítáno s výnosem 2 a 5 %).
Formy penzijního spoření je možné také doplnit o přímé investice do podílových fondů. Pro občana se téměř nic nezmění. Peníze budou i nadále investovány do dluhopisů a akcií. Rozdíl je vy výši poplatků, kde penzijní produkty patří bezkonkurenčně k nejlevnějším. Získat lze ovšem naprostou svobodu ve výběru investiční strategie a také výrazně vyšší likviditu. U starých penzijních smluv jsou peníze k dispozici nejdříve po 5 letech spoření a minimálním věku 60 let nebo po 15 letech je k dispozici polovina. V účastnických fondech (Doplňkové penzijní spoření) je možné peníze jednorázově vybrat až při dosažení důchodového věku.
Správný finanční poradce Vám zcela jistě dokáže poradit, jak maximálně využít všech výhod, které poskytují jednotlivá řešení. Prvotním předpokladem ovšem je, že takový poradce disponuje patřičným povolením od České národní banky a má volnost při rozhodování, jaké řešení Vám nabídne.