Jak na inflaci? Psáno pro Deník.cz
Následující text byl podkladem pro Deník.cz. Našim čtenářům přinášíme možnost přečíst si plné znění našich odpovědí. Ne všechno, co nám předkládají média, je pravda…
Jaký typ účtů je nyní vzhledem k aktuálním úrokovým sazbám vhodný na uložení volných peněz, aby střadatelé přišli o co nejméně z jejich hodnoty s přihlédnutím k nynější inflaci?
V první řadě je potřeba smířit se s tím, že inflaci nepřekonáme. Není to zkrátka možné. Žádná banka dnes nenabízí úrok 16 % a ani nebude. Banky budou vždy pod úrovní repo sazby, kterou vyhlašuje ČNB a která je nyní na úrovni 7 % p.a. To je tedy maximum, které by teoreticky klient mohl získat, avšak v praxi je to malinko jinak. Každá banka má své náklady a také je tu povinné zdanění vkladů v bankách. Střadatel tedy může nejčastěji získat hrubý výnos okolo 5 % p.a. a po odečtení daně ve výši 15 % je to potom 4,25 % p.a. čistého.
Kam byste konkrétně aktuálně doporučili střadateli uložit částku 100 tisíc korun – do které banky, na jaký účet a proč?
Záleží na investičním horizontu a na potřebě s penězi disponovat. Na krátkou dobu v řádech týdnů lze klidně zvolit spořicí účet. Tím se nic nepokazí. Nabídka je poměrně široká a asi se nedá udělat chyba. Menší banky většinou nabízejí zajímavější podmínky, ale ze všeho nejdřív bych se podíval na nabídku vlastní banky. Výnos okolo 5 % by mělo být relativně snadné získat. Pokud by se jednalo o úložku na delší období cca 1 rok, může být dobrou volbou podílový fond sledující repo sazbu ČNB. Tyto fondy aktuálně nabízejí přibližně výnos na úrovní 6,0 – 6,3 % a do některých je možné investovat zcela bez poplatků. V případě, že máme výhled na 2 – 3 roky, doporučil bych investovat peníze do podílového fondu zaměřeného na české státní dluhopisy. U podílových fondů je drobná komplikace se zdaněním výnosů. Pokud investor bude vybírat během jednoho roku více jak 100 000 Kč u investice, kterou drží kratší dobu než 3 roky, musí zaplatit daň z výnosu. Potom bych tedy doporučil kombinaci spořicího účtu a podílového fondu. Nutno dodat, že všechny zmiňované možnosti jsou závislé na vývoji úrokových sazeb. V případě poklesu sazeb budou klesat úroky na spořicím účtu a v repo fondech. U dluhopisů bude změna pozitivní a naopak.
Co očekáváte v tomto směru dále v letošním roce – jaký bude trend, a které druhy účtů či jiných způsobů zhodnocení peněz se zřejmě vyplatí?
Standardně by se mělo vždy jednat o rozložení rezerv v čase a mezi různé nástroje (spořicí účty, termínované vklady, podílové fondy). Na tom se nic nemění a toto rozložení žádným trendům nepodléhá. Díky vysokým sazbám jsme ale po dlouhé době v situaci, kdy se očekává zajímavý výnos v dluhopisových portfoliích. Ovšem, není dluhopis jako dluhopis. Pokud budeme chtít využít této příležitosti, měli bychom investovat do veřejně obchodovaných dluhopisů, jejichž cenu určuje trh. To budou převážně státní dluhopisy a dluhopisy top společností v ČR (ČEZ, Škoda Auto atp.). Dále bychom měli investovat hlavně do českých dluhopisů, protože potenciál změny ceny dluhopisů s ohledem na změnu úrokové sazby je u nás vyšší než u amerických dluhopisů nebo evropských dluhopisů.
Dynamické penzijní fondy loni zaznamenaly největší propad za deset let. Má tedy smysl do nich investovat, aby člověk ve stáří neskončil v chudobě, nebo je lze opustit a zkusit štěstí jinde? Co byste v tomto směru lidem doporučili?
Spoření na důchod je dlouhodobá záležitost a z tohoto pohledu se rozhodně nevyplatí dělat jakékoliv změny v investiční strategii. Za loňský rok sice akcie i dluhopisy ztratily, ale jedná se pouze o dočasný stav. Naopak je zde velká příležitost využít poklesu a přejít z transformovaného fondu do doplňkového penzijního spoření. A stávajícím klientům penzijních společností, kteří mají účastnické fondy, bych doporučil zkontrolovat nastavenou investiční strategii. Všichni, kterým je méně jak 55 let, by měli mít u svého spoření nastavenou dynamickou strategii.