Řada našich klientů, rodičů, se na nás obrací s otázkou, jak spořit svým dětem. Jejich cílem je většinou to, aby si zajistili dostatečnou rezervu pro případ, že jejich dítě bude chtít studovat vysokou školu mimo bydliště, nebo že by rádi pomohli dětem s pořízením vlastního bydlení. Chtějí mít jistotu, že až taková chvíle nastane, budou na ni připraveni. Aspoň po finanční stránce. Možností, jak spořit dětem, je samozřejmě celá řada, ale ne všechny jsou vždy výhodné a efektivní. Cílem naší odpovědi je tedy jednotlivé varianty porovnat a doporučit, v kterých situacích použít ty správné nástroje.
Studium na vysoké škole
Dle informací, které máme k dispozici, se měsíční náklady spojené se studiem na VŠ nejčastěji pohybují v rozmezí 5 000 až 8 000 Kč měsíčně. Těmito penězi přispívají rodiče svým dětem na základní výdaje spojené s ubytováním, stravou a cestovními náklady. Na volnočasové aktivity si již studenti musejí zpravidla vydělat na brigádách. Budeme-li tedy počítat se základní částkou 5 000 Kč, tak na rok bude zapotřebí 50 000 Kč a na 6 let studia 300 000 Kč. Pokud naše dítě bude chtít v průběhu studia absolvovat nějaký zahraniční studijní pobyt, mohou být náklady ještě výrazně vyšší.
Startovací byt
Ať chceme nebo ne, dříve či později nastane situace, kdy se děti odstěhují od svých rodičů. Neznamená to, že je zapotřebí hned kupovat byt. Pokud je mladý člověk bez stálého zaměstnání, bez stálého životního partnera, pravděpodobně nebude vhodné hned kupovat nemovitost, ale postačí nájemní byt. Vlastní bydlení a jistota střechy nad hlavou nabydou na významu s plánovaním rodiny. Banky obecně půjčí maximálně 80 % z kupní ceny nemovitosti a to znamená, že na byt za 2,0 mil. Kč bude zapotřebí alespoň 400 000 Kč vlastních zdrojů. Jenže jít do hypotéky bez finančního polštáře je hazard, je tedy zapotřebí počítat ještě s rezervou cca 200 000 Kč. Budeme-li počítat s tím, že na takové bydlení budou dva, opět se dostáváme na částku cca 300 000 Kč na dítě.
Vliv inflace
Inflace je neviditelný žrout peněz. Ne že by se ty peníze někam ztrácely, ale zkrátka si za ně již nedokážeme koupit tolik zboží jako v minulosti. Jedná se tedy o dlouhodobé znehodnocování měny, které je nepřítelem všech, co si spoří, a velkým pomocníkem těch, co mají dluhy (stát nevyjímaje, inflace je efektivní nástrojem pro snižování státního dluhu). Cílem České národní banky je, aby inflace byla v rozmezí 2,0 – 2,5 %. Co to tedy znamená v našem případě si ukážeme v následující tabulce:
Tabulka č.1.: vliv inflace ve výši 2 % na částku 300 000 Kč dle horizontu spoření
Za kolik let budu chtít peníze | 300 000 Kč při znehodnocení 2% inflací | Kolik naspořit, když budu chtít v budoucnu dnešních 300 000 Kč | Kolik spořit měsíčně |
---|---|---|---|
20 | 201 891 | 445 784 | 1029 |
19 | 204 369 | 437 043 | 1100 |
18 | 208 540 | 428 473 | 1178 |
17 | 212 796 | 420 072 | 1265 |
16 | 217 139 | 411 835 | 1471 |
15 | 221 570 | 403 760 | 1580 |
10 | 245 121 | 365 698 | 2457 |
8 | 255 228 | 351 497 | 3209 |
6 | 265 752 | 337 848 | 4281 |
4 | 276 710 | 324 729 | 6428 |
Pokud tedy máme v plánu mít pro potomka nachystaných 300 000 Kč za 20 let, je potřeba mít naspořeno cca 450 000 Kč. Pokud budeme mít stejný cíl už za 15 let, bude stačit „pouze“ 400 000 Kč, ale budeme muset rychleji spořit. Pro dlouhodobé spoření je potřeba, aby úrok, který získáváme do své kapsy, byl vyšší než inflace. Takže jakýkoliv nástroj s výnosem pod 2 % p.a. je nevhodný.
Jak jsme si řekli v úvodu, způsobů, jak zajistit budoucnost svých dětí, je samozřejmě víc. Pokud ovšem zvolíme využití některého z finančních nástrojů, je potřeba pečlivě vybírat. Ne všechno, co nám nabízí finanční instituce a finanční poradci, má smysl. Porovnáme si tedy všechny dostupné a použitelné nástroje finančního trhu (spořící účet, stavební spoření, životní pojištění, doplňkové penzijní spoření, podílové fondy). Dozvíte se, v jaké situaci zvolit který nástroj, jaká jsou s ním spojena rizika, omezení, poplatky. Vše Vám ukážeme v přehledných tabulkách a grafech.
Majitel spoření
Ještě, než se pustíme do samotného porovnání, je potřeba se rozhodnout, kdo bude majitelem takových úspor. Obecně doporučujeme, aby majitelem úspor byli vždy rodiče. V průběhu období spoření se může stát spousta nepředvídatelných událostí a může se stát, že peníze budou potřeba dříve a na úplně něco jiného. V takovém případě je lepší, když se rodiče nemusí s nikým dohadovat (soud, finanční instituce) a zkrátka si na peníze sáhnou hned. Dalším faktorem je, že jakmile by dítěti bylo 18 let, stane se automaticky majitelem takových rezerv a rodiče nad nimi ztrácejí vliv. A vsadit si na to, že zrovna naše dítě bude 18 letech dostatečně rozumné, na to, aby mohlo disponovat takovou částku, považujeme za hazard.
(1) Jakmile dítě nabude plné svéprávnosti, odevzdají mu rodiče jmění, které spravovali, především mu předají součásti jeho majetku, popřípadě na ně převedou jejich správu a podají dítěti vyúčtování ze správy jmění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy dítě nabylo plné svéprávnosti.
Vyúčtování není zapotřebí, pokud je dítě nežádá.
(2) Vznikly-li rodičům při správě jmění dítěte nebo v souvislosti s ní náklady, mohou požadovat jejich náhradu.
Smlouvy psané na děti mají smysl, když se jedná o dítě z neúplné rodiny, nebo když dětem spoří prarodiče.
Spořící účet (1 - 2 roky)
Základním bankovním nástrojem je spořící účet. Jedná se o účet s omezenými službami a zpravidla nabízející vyšší úrok než na klasickém běžném účtu. Většinou se jedná o výnos nižší než inflace, a proto je na dlouhodobé spoření nevhodný. Spořícího účtu je možné využít tehdy, kdy potřebujeme na 1-2 roky „zaparkovat“ peníze a nechceme je mít doma.
Stavební spoření (nejlépe na 6 let)
Velmi často používaným nástrojem je stavební spoření. Má ho téměř každý, ale málokdo si uvědomuje, že stavební spoření není na dlouhé spoření. Největšího zisku je možné dosáhnout na 6letém horizontu. Čím déle budeme spořit, tím menší roční výnos budeme mít. Je to dáno tím, že státní podpora je konstantní (pořád 10 % z vkladu účastníka, max. 2 000 Kč), ale zůstatek na účtu SS neustále roste. 1. rok, pokud vložíme na smlouvu 20 000 Kč, dostaneme od státu 2 000 Kč, tj. 10 %. Druhý rok, pokud zopakujeme náš vklad, budeme mít na účtu celkem 42 000 Kč a od státu dostaneme 2 000 Kč, tj. 4,76 %. A takto efektivita státního příspěvku klesá až do okamžiku, kdy SS ukončíme.
Stavební spoření je tedy vhodné použít na 6leté období. Aby byla efektivita co nejvyšší, je potřeba se dívat na poplatky spojené s uzavřením smlouvy (většinou 1 % z cílové částky, ale může to být i méně) a na poplatky za vedení účtu. Mimochodem, právě vysoké poplatky za vedení účtu jsou důvodem, proč je lepší spořit raději větší částky než nižší.
U stavebního spoření je největší nevýhodou likvidita – možnost peníze vybrat. Vázací doba 6 let může být v některých situacích příliš dlouhá a vypovídat stavební spoření předčasně znamená, že přijdeme o všechny státní příspěvky. Proto je výhodnější spořit přes „stavebko“ v jednorázových částkách a vždy na konci roku. Celý rok posíláme peníze na spořící účet a v prosinci pošleme peníze na smlouvu. Státní podporu dostaneme tak i tak a navíc získáme vyšší likviditu (alespoň v průběhu roku). Standardní výpovědní lhůta je 3 měsíce a s tím je potřeba také počítat. Kratší výpovědní lhůta opět znamená poplatek navíc.
Stavební spoření tedy používáme ideálně, pokud nám zbývá cca 6 let a potřebujeme uspořit cca 140 000 Kč.
Životní pojištění – největší nešvar (min. 5 let)
Investiční životní pojištění je nejoblíbenější spořící produkt bank, pojišťoven a bohužel i většiny „finančních“ poradců. Je potřeba si uvědomit, že pojištění je od toho, aby krylo rizika. Spoření by mělo být spíše druhořadý efekt. Pokud tomu tak je, je vše v pořádku. Pokud máte pojištění na spoření, buďte na pozoru a pokud si přes pojištění nespoříte, máte vyhráno. Spoření přes pojištění je totiž absolutně nejdražší způsob spoření s velmi vysokými poplatky. Vysoké poplatky potom znamenají vysokou provizi. A dál je to už jasné, ne?
Životnímu pojištění jako spořícímu produktu se tedy vždy vyhýbáme obloukem. To ale neznamená, že nám nemůže pomoci. Samozřejmě může, ale k pojištění nás dospělých nebo dětí, ale nikdy ne na samotné spoření. Mimochodem, věděli jste, že právě spořící pojistky bez pojištění přikazuje Finanční arbitr pojišťovnám ukončit k počátku pojištění a veškeré pojistné vrátit klientovi?
Doplňkové penzijní spoření – babička a dědeček jsou „IN“ (5 - 10 let)
DPS je ovšem super nástroj na 5 let s garantovaným výnosem přes 10 % p.a. Na finančním trhu neexistuje bezpečnější a výnosnější spořící nástroj. Jenže stejně jako všechno ostatní, i zde je řada háčků. Smlouva musí běžet alespoň 5 let a nárok na jednorázové vyrovnání vzniká v 60 letech. Teď si asi říkáte, jak to jde dohromady se spořením pro děti? Naprosto jednoduše. Smlouvu uzavřeme na babičku nebo dědečka dítěte a dítě uvedeme jako obmyšlenou osobu.
Podílové fondy (min. 2 roky)
Pro někoho naprosto španělská vesnice, pro někoho sprosté slovo. Investice do podílových fondů nejsou příliš rozšířené, ale málokdo si uvědomuje, že jakmile svěří své peníze jakékoliv finanční instituci za účelem výnosu, většinou jsou takové peníze „investovány“. Všechny penzijní společnosti nakupují cenné papíry, tj. akcie a dluhopisy. A „penzijko“ má u nás cca 5 mil. lidí.
Tedy skoro všichni pracující. Investiční životní pojištění je postaveno také na investování do cenných papírů. Jenže v těchto případech je investování „schováno“ v neprůhledném balíčku a co oči nevidí, to srdce nebolí. Investice do podílových fondů je tedy přímý nástroj pro nákup cenných papírů (akcie, dluhopisy). Je to ideální příležitost pro malého investora. Investovat je možné již od stokorun měsíčně, nejčastěji od 500 Kč.
Jako každá věc, i podílové fondy mohou být nebezpečné, pokud se nesprávně použijí, resp. zvolí se špatně investiční strategie. Na krátkou dobu 1-3 roky by měla být strategie konzervativní (více dluhopisů). Na horizontu 5 a více let by již měla převládat v portfoliu akciová složka. Právě investice do akcií dává dlouhodobému investorovi příležitost dosáhnout vyššího výnosu něž je inflace. Může na své investici vydělat.
Jaké spoření tedy zvolit?
Nabízených variant je mnoho. Každá má své pro a proti. Pokud si nejsme jistí, měli bychom dodržet alespoň základní zásady:
1) Na krátkou dobu zvolit konzervativní (opatrnou) strategii.
2) S prodlužujícím horizontem zvolit dynamičtější strategii, která dokáže porazit inflaci.
3) Spoříme jenom ty peníze, o kterých víme, že je nebudeme v blízké době potřebovat.
4) Vždy si necháváme pohotovostní rezervu.
5) Nikdy nespoříme, neinvestujeme všechny volné peníze.
6) Čas jsou peníze. Když začneme se spořením dříve, bude nás to stát méně.
7) Nikdy nedáváme všechny vajíčka do jednoho košíku. Diverzifikujeme.
Závěrečná tabulka jasně ukazuje, pro jaký horizont zvolit který nástroj. Na spoření v délce 6 let se nejvíce vyplatí Doplňkové penzijní spoření na prarodiče. Stejné řešení je vlastně nejlepší ve všech případech, ale přeci jenom se zvyšuje riziko, že se nepovede spořit celou dobu. Proto na delší horizonty lze raději doporučit přímou investici do podílových fondů. Stavební spoření se může stát doplňkem portfolia nebo se takové úspory uplatní jiným způsobem v domácím rozpočtu (např. se použijí na nákup nového auta nebo na rekonstrukci koupelny). Pokud bychom chtěli mít DPS na dítě a měl by být zachován státní příspěvek a všechny benefity, znamenalo by to v praxi pro dosažení požadovaného výsledku spořit trojnásobek uvedené částky (dítě si může vybrat pouze 1/3 svých úspor).
Tabulka č.2.: Kolik spořit měsíčně pro získání výsledné částky.
Za kolik let budu chtít peníze | Kolik naspořit, když budu chtít v budoucnu dnešních 300 000 Kč | Kolik spořit měsíčně? | |||||
Spořící účet | Stavební spoření | Investiční životní pojištění | DPS – dítě | DPS – prarodič | Podílový fond | ||
20 | 445 784 | 1 839 | 1620 | 1112 | 1072 | 790 | 1029 |
19 | 437 043 | 1 898 | 1697 | 1198 | 1161 | 848 | 1100 |
18 | 428 473 | 1 964 | 1771 | 1278 | 1258 | 908 | 1178 |
17 | 420 072 | 2 039 | 1856 | 1372 | 1369 | 978 | 1265 |
16 | 411 835 | 2 124 | 1949 | 1597 | 1650 | 1182 | 1471 |
15 | 403 760 | 2 221 | 2078 | 1718 | 1791 | 1288 | 1580 |
10 | 365 698 | 3 017 | 2984 | 2713 | 2910 | 2131 | 2457 |
8 | 351 497 | 3 625 | 3682 | – | 3907 | 2880 | 3209 |
6 | 337 848 | 4 645 | 4918 | – | 5295 | 3921 | 4281 |
4 | 324 729 | 6 698 | – | – | – | – | 6428 |
Graf – Porovnání jednotlivých možností – kolik naspořím při 1 000 Kč za 20, 10, 6 let