Jak spořit dětem – plné znění

Základním bankovním nástrojem je spořící účet. Jedná se o účet s omezenými službami a zpravidla nabízející vyšší úrok než na klasickém běžném účtu. Většinou se jedná o výnos nižší než inflace, a proto je na dlouhodobé spoření nevhodný. Spořícího účtu je možné využít tehdy, kdy potřebujeme na 1-2 roky „zaparkovat“ peníze a nechceme je mít doma.

Velmi často používaným nástrojem je stavební spoření. Má ho téměř každý, ale málokdo si uvědomuje, že stavební spoření není na dlouhé spoření. Největšího zisku je možné dosáhnout na 6letém horizontu. Čím déle budeme spořit, tím menší roční výnos budeme mít. Je to dáno tím, že státní podpora je konstantní (pořád 10 % z vkladu účastníka, max. 2 000 Kč), ale zůstatek na účtu SS neustále roste. 1. rok, pokud vložíme na smlouvu 20 000 Kč, dostaneme od státu 2 000 Kč, tj. 10 %. Druhý rok, pokud zopakujeme náš vklad, budeme mít na účtu celkem 42 000 Kč a od státu dostaneme 2 000 Kč, tj. 4,76 %. A takto efektivita státního příspěvku klesá až do okamžiku, kdy SS ukončíme.

Stavební spoření je tedy vhodné použít na 6leté období. Aby byla efektivita co nejvyšší, je potřeba se dívat na poplatky spojené s uzavřením smlouvy (většinou 1 % z cílové částky, ale může to být i méně) a na poplatky za vedení účtu. Mimochodem, právě vysoké poplatky za vedení účtu jsou důvodem, proč je lepší spořit raději větší částky než nižší.

U stavebního spoření je největší nevýhodou likvidita – možnost peníze vybrat. Vázací doba 6 let může být v některých situacích příliš dlouhá a vypovídat stavební spoření předčasně znamená, že přijdeme o všechny státní příspěvky. Proto je výhodnější spořit přes „stavebko“ v jednorázových částkách a vždy na konci roku. Celý rok posíláme peníze na spořící účet a v prosinci pošleme peníze na smlouvu. Státní podporu dostaneme tak i tak a navíc získáme vyšší likviditu (alespoň v průběhu roku). Standardní výpovědní lhůta je 3 měsíce a s tím je potřeba také počítat. Kratší výpovědní lhůta opět znamená poplatek navíc.

Stavební spoření tedy používáme ideálně, pokud nám zbývá cca 6 let a potřebujeme uspořit cca 140 000 Kč.

Investiční životní pojištění je nejoblíbenější spořící produkt bank, pojišťoven a bohužel i většiny „finančních“ poradců. Je potřeba si uvědomit, že pojištění je od toho, aby krylo rizika. Spoření by mělo být spíše druhořadý efekt. Pokud tomu tak je, je vše v pořádku. Pokud máte pojištění na spoření, buďte na pozoru a pokud si přes pojištění nespoříte, máte vyhráno. Spoření přes pojištění je totiž absolutně nejdražší způsob spoření s velmi vysokými poplatky. Vysoké poplatky potom znamenají vysokou provizi. A dál je to už jasné, ne?

Životnímu pojištění jako spořícímu produktu se tedy vždy vyhýbáme obloukem. To ale neznamená, že nám nemůže pomoci. Samozřejmě může, ale k pojištění nás dospělých nebo dětí, ale nikdy ne na samotné spoření. Mimochodem, věděli jste, že právě spořící pojistky bez pojištění přikazuje Finanční arbitr pojišťovnám ukončit k počátku pojištění a veškeré pojistné vrátit klientovi?

Již několik let tu máme nejnovější „hit“ ve spoření pro děti – Doplňkové penzijní spoření (DPS). Jedná se o nejlevnější způsob v ČR jak investovat peníze a vřele tento nástroj doporučujeme. Z našeho pohledu se ovšem jedná o naprosto nevhodný nástroj pro spoření dětem. Tedy, pokud jim nechceme spořit 65 let na důchod. Největší nevýhodu spatřujeme v tom, že u DPS je možné, aby si dítě v plnoletosti vybralo pouze 1/3 úspor. Pokud tedy chceme naspořit 300 000 Kč za 20 let, cílíme na částku 450 000 Kč (po započítání inflace) a těch 450 000 Kč je právě naše třetina, kterou potřebujeme na studia dítěte. Takže, aby to mělo smysl, bylo by zapotřebí za 20 let naspořit cca 1,4 mil. Kč. Další velkou nevýhodou je již zmíněné vlastnictví takových rezerv – smlouva je psaná na dítě.

DPS je ovšem super nástroj na 5 let s garantovaným výnosem přes 10 % p.a. Na finančním trhu neexistuje bezpečnější a výnosnější spořící nástroj. Jenže stejně jako všechno ostatní, i zde je řada háčků. Smlouva musí běžet alespoň 5 let a nárok na jednorázové vyrovnání vzniká v 60 letech. Teď si asi říkáte, jak to jde dohromady se spořením pro děti? Naprosto jednoduše. Smlouvu uzavřeme na babičku nebo dědečka dítěte a dítě uvedeme jako obmyšlenou osobu.

Pro někoho naprosto španělská vesnice, pro někoho sprosté slovo. Investice do podílových fondů nejsou příliš rozšířené, ale málokdo si uvědomuje, že jakmile svěří své peníze jakékoliv finanční instituci za účelem výnosu, většinou jsou takové peníze „investovány“. Všechny penzijní společnosti nakupují cenné papíry, tj. akcie a dluhopisy. A „penzijko“ má u nás cca 5 mil. lidí.
Tedy skoro všichni pracující. Investiční životní pojištění je postaveno také na investování do cenných papírů. Jenže v těchto případech je investování „schováno“ v neprůhledném balíčku a co oči nevidí, to srdce nebolí. Investice do podílových fondů je tedy přímý nástroj pro nákup cenných papírů (akcie, dluhopisy). Je to ideální příležitost pro malého investora. Investovat je možné již od stokorun měsíčně, nejčastěji od 500 Kč.

Jako každá věc, i podílové fondy mohou být nebezpečné, pokud se nesprávně použijí, resp. zvolí se špatně investiční strategie. Na krátkou dobu 1-3 roky by měla být strategie konzervativní (více dluhopisů). Na horizontu 5 a více let by již měla převládat v portfoliu akciová složka. Právě investice do akcií dává dlouhodobému investorovi příležitost dosáhnout vyššího výnosu něž je inflace. Může na své investici vydělat.