Stavební spoření – má ještě smysl?
Níže si můžete přečíst mé odpovědi na dotazy z redakce E15 pro připravovaný článek, který si můžete přečíst zde.
Ráda bych znala Váš názor na stavební spoření.
Stavební spoření už není to, co bývalo. Podmínky od uvedení stavebního spoření na svět se výrazně změnily. Státní podpora byla snížena, výnosy jsou zdaněny 15 %. Dokonce se změnily podmínky i u v minulosti uzavřených smluv. Stále se mluví o dalším omezování stavebního spoření, naštěstí jsou tyto úvahy pouze na papíru a do praxe se ještě nezavádějí. Jak se změní stavební spoření v následujících letech nikdo neví, ale lze očekávat, že se změní. Pro 4 538 125 klientů stavebních spořitelen to bude zcela určitě důvod k zamyšlení. Na druhou stranu jsou pořád situace, kdy stavební spoření je nenahraditelným pomocníkem v domácím portfoliu.
Jaký je podle Vás důvod, že zájem o stavební spoření v posledních letech upadal? Jakými produkty lidé „stavebko“ nahrazují?
Faktorů ovlivňujících ústup od stavebního spoření je hned několik.
1) Zásah do podmínek stavebního spoření a snížení efektivity spoření. Státní příspěvek klesl z maximální částky 4 500 Kč (max. 25 % z 18 000) nejprve v roce 2004 na 3 000 Kč (15% z 20 000 Kč) vč. prodloužení vázací doby z 5 let na 6 let a od roku 2011 pouze na 2 000 Kč (10% z max. 20 000) a to pro všechny smlouvy bez rozdílu na dobu sjednání. Navíc jsou od roku 2011 výnosy daněny 15%. Po těchto zásazích se snížila rentabilita stavebního spoření a lidé více přemýšlí nad tím, jestli se to vyplatí.
2) Politicky nestabilní prostředí. Neustále se objevují v médiích zprávy o tom, že se budou podmínky u stavebního spoření měnit. Nejčastěji se zmiňuje podmínka účelného využití peněz ze stavebního spoření. Ovšem málokdo ví, že se diskutuje o účelovém využití pouze státního příspěvku, který sám o sobě nemá příliš velký vliv vzhledem ke své výši celkového vkladu klienta. Stavební spoření mělo historicky veliký úspěch právě proto, že lidé mohli peníze použít na cokoliv. Lidé se zkrátka bojí, že se jim podmínky u čerstvě založeného stavebního spoření změní a že se to nevyplatí. Z historie víme, že ani obchodní podmínky a podepsaná smlouva nejsou zárukou stále stejných parametrů spoření. Průběžné úpravy podmínek můžeme pozorovat také u penzijních produktů s příspěvkem státu. Výsledkem je, že český konzervativní investor ztrácí důvěru v produkty podporované státem.
3) Postoj stavebních spořitelen ke stávajícím klientům. Stavební spořitelny začaly v poslední době velice důrazně selektovat klienty a vypovídat jim jejich smlouvy o stavebním spoření s vysokým úročením, které si klienti uzavřeli v minulosti. Výnos na takových smlouvách byl 3 a více procent. Dokud byly vysoké úrokové sazby a stavebním spořitelnám se to vyplácelo, tak byly rády, že jejich klienti spoří. Jakmile se ovšem situace obrátila, tak hned začaly výhodné smlouvy pro klienty vypovídat nebo převádět na nové, již méně výhodné, podmínky. Klienti postupně získávají jistotu v tom, že pokud stát bude chtít změnu, tak ji provede. Pokud bude chtít stavební spořitelna vypovědět klientovi smlouvu nebo změní interní podmínky, tak s tím nic neudělá.
4) Nízké úrokové sazby u hypoték. Již dávno neplatí, že úroková sazba garantovaná u stavebního spoření po celou dobu splácení úvěru je výhodou. V posledních letech se naopak ukazuje, že výhodou je flexibilita a nízké úrokové sazby u hypoték. Tuto skutečnost dokazuje adaptace stavebních spořitelen a rozšíření jejich nabídek právě o hypoteční úvěry. V posledních letech jsou úrokové sazby hypoték kolem 3 % a v posledním roce již pod 3 %, zatímco u překlenovacích úvěrů stavebního spoření 5 a více procent. Úvěry přes stavební spoření disponují úrokovými sazbami od 3,5 %. Výrazný rozdíl v úrokových sazbách odrazuje lidi od úvěrování přes stavební spořitelny a zároveň od spoření. Paradoxem je, že pokud má klient výhodnou spořící smlouvu, tak mu ji stavební spořitelny vypoví, ale pokud má u stavební spořitelny nevýhodný překlenovací úvěr, tak ho vypovědět nelze.
5) Smlouvy psané na děti. Pokud je uzavřená smlouva stavebního spoření na dítě, tak naspořené prostředky dle NOZ jsou majetkem dítěte a k jejich vyzvednutí potřebují rodiče souhlas soudu. Již nestačí podpis obou zákonných zástupců. I přesto, že se neví, jak přesně se tato právní formulace bude v praxi uplatňovat, opět se jedná o další nejistotu vznášející se nad stavebním spořením. V mnoha domácnostech se uzavíraly smlouvy stavebního spoření na všechny vč. dětí právě proto, aby bylo možné získat maximum příspěvků od státu. Dnes je tento postup ohrožen.
Pokud se lidé rozhodnou stavební spoření nahradit, tak nejčastěji sáhnou po spořících účtech, termínovaných vkladech, investicích do podílových fondů či po penzijních produktech. Všechny tyto nástroje na finančním trhu, stejně jako stavební spoření, mají své pro a proti. Nelze tedy univerzálně říci, který nástroj je nejvýhodnější, Vždy záleží na individuální situaci klienta a většinou je právě kombinace více navzájem se doplňujících produktů tím správným řešením.
Jakým způsobem přesvědčit klienty, aby uzavřeli stavební spoření a ne třeba termínovaný vklad nebo jiný druh spořícího účtu?
Přesvědčit někoho, aby si něco koupil lze pouze tím, že kupující bude vědět co kupuje, proč to kupuje, kolik to stojí a jaký bude mít z koupě užitek. Znamená to tedy, že pro klienta musí být stavební spoření zajímavé, výhodné. Pomineme-li riziko změny parametrů stavebního spoření, tak může být stavební spoření výhodné pro konzervativní investory, kteří nechtějí riskovat pokles hodnoty svého vkladu a v nejhorším případě se obejdou bez státní podpory, pokud smlouvu zruší dříve než za 6 let. Vklady stavebního spoření jsou stejně jako v bankách ze zákona pojištěny až do výše 100 000 EUR. O výhodnosti stavebního spoření také rozhoduje výše našeho vkladu. Nejvyšší efektivity lze dosáhnout při celkovém vkladu 20 000 Kč za rok a při délce spoření 6 let. Vyšší vklady nebo delší doba efektivitu stavebního spoření snižuje.
Dalším důvodem proč mít stavební spoření může být plánovaná rekonstrukce bytu nebo úpravy domu v rozsahu do 300 000 Kč. V takovém případě lze získat v porovnání s jinými možnostmi na trhu opravdu zajímavé podmínky úvěru. Přijatelnou úrokovou sazbu, dlouhou dobu splatnosti, která výrazně ovlivňuje výši splátek.
Co byste doporučili lidem s končícím stavebním spořením, kteří nemají aktuální potřebu ušetřené finance použít?
V závislosti na situaci klienta se může doporučení lišit. Předem je potřeba říct, že stavební spoření není časově omezeno. Šestiletá lhůta je důležitá pouze pro nárok na státní příspěvek., ale není omezující pro životnost smlouvy. Jediným limitem je výše cílové částky sjednané ve smlouvě. Při naspoření cílové částky ztrácí klient nárok na státní podporu, ale i v tomto případě lze se smlouvou pokrčovat, případně cílovou částku zvýšit.
Základním doporučením může být pokračovat ve smlouvě. Dnes, po 6 letech trvání stavebního spoření je možné mít úrok ve výši 2 % p.a., který obstojí v konkurenci všech spořících účtů. Navíc je možné ještě získat státní podporu. Standardní tříměsíční výpovědní lhůta je potom akceptovatelnou podmínkou.
Nevýhodou stavebního spoření je to, že nelze provést částečný výběr. Vždy je možné vybrat pouze všechny peníze najednou. Pokud tedy po výpovědi SS zůstanou volné peníze, je dobré se zamyslet nad jinými nástroji na finančním trhu. Opět je možné využít spořících účtů, termínovaných vkladů, přímých investic do cenných papírů nebo podílových fondů a komodit.
Důležitým faktorem při výběru následného finančního nástroje bude rozhodně požadavek na dostupnost peněz v čase (likviditu). Pokud peníze nebudeme delší dobu potřebovat, můžeme zvolit delší termínované vklady případně dynamičtější strategii při investici do podílových fondů. Pokud nevíme, kdy budeme peníze potřebovat, je dobré zvolit likvidnější nástroje (spořící účty, krátkodobé termínované vklady, investice do fondů krátkodobých investic).
Mezi nesprávné a velmi časté způsoby použití stavebního spoření patří dlouhodobé spoření pro malé děti. Četnost tohoto použití dokládá také průzkum zadaný společností Partners, kde 31% dotázaných bylo přesvědčeno o tom, že stavební spoření je klasickým produktem pro děti. Jenže nejvíce efektivní je stavební spoření právě na 6 let, kdy lze dosáhnout maximálních výnosů. S přibývající délkou spoření efektivita stavebka klesá. Proto toto řešení není vhodné pro malé děti, kterým by se spořilo 15 a více let. Ty by měly mít uzavřeny spíše pravidelné investice do podílových fondů, které na dlouhém horizontu nabízejí vyšší možnosti zhodnocení a nižší riziko znehodnocení úspor inflací.