Život jako v bavlnce II.
SMRT A PROPAD DOMÁCÍHO ROZPOČTU PŘI ÚMRTÍ RODINY
Úmrtí blízké osoby je vždy smutnou záležitostí a většinou si taková událost vyžádá přehodnocení našeho následného způsobu života. Adaptace na novou situaci může probíhat v různých úrovních, z nichž velice důležitou roli hraje právě naše finanční situace. Dopad takovéto pojistné události na náš rozpočet je tím drtivější, čím jsme více zodpovědní za své děti a závazky k finančním institucím.
Věděli jste?
V případě, že se jedná o úmrtí jednoho z manželů, tak je možné, aby druhý partner dostával vdovský důchod, který je možné pobírat až do plnoletosti nejmladšího dítěte nebo max. do 26 let jeho věku v případě, že se soustavně připravuje na budoucí povolání. Na každé nezaopatřené dítě lze získat sirotčí důchod. Stejně jako u invalidních důchodů i v případě vdovského a sirotčího důchodu rozhoduje o jeho výši převážně příjem.
Jak se ochránit při úmrtí člena rodiny?
Stejně jako v případě invalidity platí, že pojišťujeme pouze tu část rizika, kterou nedokážeme kompenzovat z vlastních rezerv, případně ze sociálních dávek (vdovský a sirotčí důchod) nebo z pasivního příjmu (pronájem nemovitosti).
Způsobů zajištění svých blízkých pro případ úmrtí je několik a vždy se jedná o vysoce individuální situaci a postoj k riziku. Jako minimální variantu lze doporučit zajištění splacení všech úvěrů v domácnosti ve výši odpovídající alespoň poměru v příjmech domácnosti. To znamená, že pokud měl živitel před úmrtím příjem odpovídající 70 % celkového příjmu domácnosti, tak by mělo být splaceno alespoň 70 % všech úvěrů. Taková pojistná částka může být samozřejmě klesající, protože i dluh v bance se nám díky splácení snižuje.
Dále je vhodné počítat se zajištěním cílů, které jsou pro nás mimořádně důležité. Může se jednat o zajištění studia pro naše děti nebo finanční nezávislost při odchodu do penze. Výše těchto cílů je v čase neměnná, a proto pojistná částka bude konstantní.
PRACOVNÍ NESCHOPNOST
Pracovní neschopností se rozumí změna zdravotního stavu, která je natolik závažná, že nám nedovoluje pracovat. Potvrzení o pracovní neschopnosti vydává vždy ošetřující lékař. Opět platí, že nejčastější příčinou pracovní neschopnosti (v 92 %) je nemoc.
Z pohledu pravděpodobnosti v porovnání s invaliditou a smrtí se jedná samozřejmě o častější příčinu propadu domácího rozpočtu. Na druhou stranu se jedná o časově ohraničené riziko, zpravidla nejvýše jeden rok. Poté jsme buď zdraví a domácí rozpočet není ohrožen nebo nám je přiznán invalidní důchod.
Pracovní neschopnost je spojena s výplatou nemocenské. Nejdříve od zaměstnavatele a potom od České správy sociálního zabezpečení. U osob samostatně výdělečně činných je situace mnohem komplikovanější.
Jak se zajistit při pracovní neschopnosti?
Nejvhodnějším způsobem pro zajištění rizika pracovní neschopnosti je zcela jistě vlastní finanční rezerva. Ne všude jsou ovšem peníze volně k dispozici a v dostatečné výši. V rámci komerčního pojištěné se lze pojistit pro případ pracovní neschopnosti, ale nezapomeňte na čekací lhůtu, ta je alespoň 15 dnů. Tomu by měla odpovídat naše rezerva. Další možností je zpravidla čekací lhůta 29 nebo 60 dnů. Pojišťovny stanovují výši pojistného na základě pravděpodobnosti, proto bude pojištění s čekací lhůtou 15 dnů výrazně dražší, než u 60 denní lhůty.
Pojistná částka by měla správně odpovídat rozdílu mezi vyplácenou mzdou a nemocenskou, případně náhradou mzdy v prvních 21 dnech. Jako naprosté minimum je vhodné pojistit rozdíl mezi mzdou a fixními výdaji.
